Duben

Je měsíc trávy a bludných beranů

V houfu se nedrží po kopcích putují

Na noc se málokdy uloží do stanu

U ranních ohýnků na zimu žalují

Na krku zvonky - protesty bloudění

Pokaždé naleznou ten správný směr

Chuť vody z potoka vždy s úctou ocení

Rádi se zúčastní Panových her

Jaromír Juan Hlavatý


Popisovaná místa v PR Hruboskalsko jsou dostupná na trasách turistických značek. Netřeba vstupovat mimo cesty.


 

Duben 2009

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 Citát na uvítanou: "Asi jen máloco povznáší duši osamělého poutníka víc než pohled na vycházející slunce. Poutníka, který se po chladné noci probudil na horském hřebeni." -  M. Nevrlý "Podivuhodné chvíle se Sluneční písní"

Hlavní stránka

 

 
 

Rozlámaná skála u Adamova lože

Mezi Adamovým ložem a Arboretem lemují asfaltovou spojnici s červenou turistickou značkou skalky zajímavé, i když nevysoké a na první pohled nenápadné.Horolezecký průvodce o tomto koutě mlčí. Ale my se budeme kolem dívat, i když  nenápadný terén svádí spíše ke společenské konverzaci, než k obdivu přírodních krás.

Na chvilku se můžeme zastavit u jedné skoro nepatrné skalky. Její velká část padla za oběť stavbě silničky na Valdštejn ve čtyřicátých letech devatenáctého století. Skalka se směrem k cestě cudně zakrývá břečťanem, abychom si nevšimli jejího tajemství, ale  nás neoklame.

 

 

Obrázek ukazuje, co bylo odlomeno, a že skála předtím byla velmi členitá, hlavně ze zadní strany. Zmizelá část byla zřejmě odlomena pomocí klínů, vražených do vrcholu.

Pískovcová stěnka nebyla po odlomení skály chráněna pevnější krustou a za těch zhruba stošedesát let poněkud zvětrala a vytvarovala se do krásy. Na té krásy jí přidaly i pruhy železitě zbarveného pískovce.

 

 

 

Stěna, obrácená k silničce je nápadná dvěma prohlubněmi, pěkně vedle sebe. Na první pohled je zřejmé, že byly "vykotlány" uměle a možná sloužily jako opěry pro nějaká břevna.

 

 

 

 

U paty zarovnané skály jsou vidět hluboké vrypy jakoby od úderů krumpáčem. V rámečku na hraně skály se skrývá značka lamače - vypadá jako hrot nástroje s číslicí 7.

 

 

 

Málokteré pískovcové stěnky ve Skaláku jsou pokryty takovým množstvím rytin, jako je tomu tady. Každé volné místo na stěnách skály oplývá zbytky písmen, číslic a nezřetelných čáranic. Podobně hustou síť nápisů má snad jen řada skalek v protesané cestě pod Čertovou rukou.

Rytiny jsou ze všech možných období - k nejstarším a nejvýraznějším patří rámeček s iniciálami T.F., J.B., a F.Ř., turistů z Kolína, kteří tudy prošli 7.dubna 1921, t.j. skoro před devadesáti lety. Pod rámečkem je ještě další letopočet, a sice 1920.

Nejmladší obrazec, pocházející ze současnosti, je pentagram jen tak na holý pískovec načmáraný bílou křídou.

 

 

Na stěnách téhle skály se sešlo snad nejvíc vojenských záznamů z celého Skaláku, a to zřejmě ze šedesátých let. Těžko říct, proč zrovna tady. Rytin s písmeny VÚ a podobně je tu prostě víc, než kde jinde. Zvláštní je, proč vojíni ZS na dovolence plýtvali časem na vyrytí záznamu. Z rytiny na tomto obrázku získáme nadějnou informaci, že to bylo "za 165".

 

 

Hezky "vyvedený" monogram FH. V době svého vzniku byly rytiny následkem vandalského přístupu k přírodním pískovcovým útvarům. Nyní, po tolika letech, nás zajímá, co to bylo za lidi, odkud přišli a proč po sobě zanechali takovou stopu ... kdo to byl, onen možná František Horák? Padl v některé světové válce? Byl student, když ryl svůj monogram do skály, nebo snad dospělý muž? To už se nedozvíme, pokud se někdo ke stylu monogramu nepřihlásí ...

 

 

Proč se vlastně rozlámanou skálou zabýváme? Nese na své stěně jeden z nejstarších nápisů na Hruboskalsku, souvisejících s turistikou. Poutník, který jde  směrem od Valdštejna k Hrubé Skále, si možná povšimne jedné rytiny, skoro zaniklé pod nánosem rytin jiných.

"Je tu napsáno Konrad, a ještě k tomu nějakým švabachem," řekne si poutník a kráčí si dál. Ale neměl by Konráda pouštět jen tak z hlavy, narazil totiž na opravdovou záhadu.

Nápis vskutku vypadá jako jméno Konrad. Ale v těchto místech nevede žádná hranice ani katastrů ani čehokoli, proč by muselo být použito označující rytiny. Je to jméno cestovatele ze starověkých dob  turistiky v Čechách? Jestliže stěnka byla pro zhotovení nápisu přístupná až po odlomení skály někdy po roce 1840, mohlo se jednat například o hosta ze sedmihorských lázní. Ale proč zanechávat světu své jméno zrovna tady, v nezajímavém koutě u silnice? Když se mohlo tesat na daleko lepším a přístupném místě kdekoli jinde ... například v Adamově loži?

Když se na Konráda podíváme trochu blíž a zahloubáme se nad ním, objevíme vskutku unikátní informaci. Není to Konrád. Ve skutečnosti byla po odlomení skály na stěnku vyryta informace

Ku hradu

Jenom ta písmenka "u" jsou příliš nezřetelná. Každá skála na Hruboskalsku je zajímavá, unikátní a plná příběhů. A tahle nenápadná a tichá "rozlámaná" skála u silničky z Hrubé Skály na Valdštejn je skvělým důkazem, že máme pravdu. Až někdo  bude sběratelsky sepisovat hruboskalské rytiny, jistě na rozlámanou skalku s "Konrádem" nezapomene!


Hodovací stoly veverek

Pařezy zasypané vylouskanými šiškami, ohlodanými "na kost", šlupky a šlupičky, vyhrabané důlky se zbytkami oříškových skořápek - po zimě je v hruboskalských lesích takových nálezů hojně, neboť v tomto kraji žijí statné a smělé veverky, zrzavé i ty černé, které zima jen tak nezaskočí. Zbytky veverčích hostin jsou k vidění zvláště na jaře, do té doby, než zetlejí v jehličí.

 


O polednách 20.března vstoupilo slunce do znamení Berana a oficiálně začalo astronomické jaro.

Hruboskalské jaro začalo 1.4., kdy se rozjela ve Skaláku letošní lezecká sezóna a na www.hruboskalsko.cz se spustila aplikace, oznamující stav suchosti skal. 

Dalším dnem, kdy vstoupí jaro do hruboskalských roklin, je osmnáctý duben - den Otevírání Skaláku. Po dlouhé nevlídné zimě konečně přišlo JARO!

Velikonoce v lázních


Koupák má webové stránky!

Určitě prolistujte stránky na adrese

 www.podhaj.cz

Z nabídek penzionu Podháj a hospody Koupák se vám zatočí hlava, pohorka zahrabe pod židlí a dostanete hlad.

Kromě jiného je tu uveden statut hospody Koupák:

"Koupák je malá útulná hospůdka s terasou v klidném lesním prostředí.

Milá obsluha Vás ráda napojí  alkoholickými i nealkoholickými nápoji a posilní  dobrými pochutinami.

Hospůdka je centrem horolezeckého dění, naši lezci se zde starají o zábavu každou volnou chvilku. a  příjemnou zastávkou  pro turisty a cyklisty."

Zvláště ta poslední slova potěší!


Pozor na vajgly!

Zima je pryč a jistě už každý má fotografie z minulého léta pěkně upravené a utříděné. Možná, že při prohlížení obrázků se sem tam  objevily v jehličí podivné světlé proužky. Jsou to vajgly! Vajgly se válejí pod vyhlídkami, ve vřesu a na jehličí, kolem cestiček a laviček, prostě všude. Kdyby kuřáci nosili na výlety ty malinké plechové krabičky od bonbónů a vajgly do nich odkládali ... hned by bylo na fotografiích přírodněji a nejlepší přítel fotografů Photoshop by se tak  nenadřel ...


Krajina magie přírodních sil

Hruboskalsko má všechno, co má magická krajina  mít.

Pěkně rovnou kamennou řadu,

poněkud stroze a nedbale tvarovaný viklan,

a pochopitelně dolmen. Tenhle dolmen je sice pomenší, rovněž nedbale upravený, ale je pravý - u Barbořina pramene je dolmen uměle postavený, ale zase je s magickým léčivým nápisem.

K úplnosti krajiny magické chybějí jen  skalní mísy a nějaký ten menhir ... ale určitě se ještě nějaké najdou ...

Turistické značky do sbírky

V jednom internetovém zákoutí stránek cestovatelů vyjukla nádherná osobní sbírka turistických značek v podobě "značkovníku", tříděného podle jednotlivých barev. Vřele doporučuji navštívit a shlédnout -  najdete ji na soukromé turistické stránce Josefa Klimeše

 http://www.alpenstock.us/

Ledva ji shlédnete, určitě taky začnete sbírat! Například tahle je pěkná - značku na obrázku s žertovným textem najdete na stezce z Příhraz na Kost u Pomníků. Je tu přechod přes silnici poněkud nepřehledný, ale díky podrobnému popisu cesty na značce se nedá zabloudit.

 

 

Citát na rozloučenou: "Koupák je místem, kde se i  nemožné stává možným a posléze možní stávají nemožní.:)" - www.podhaj.cz

 

Hlavní stránka