Popisovaná místa v PR Hruboskalsko jsou dostupná na trasách turistických značek. Netřeba vstupovat mimo cesty.


 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 Citát na uvítanou: " Hle, jak hrdě pnou se hory! Luhy, louky se strakatí, Hrdě šumí temné bory, České lípy se zas šatí!" - V.B.Nebeský, z básně "Český máj"  1839

Hlavní stránka

 

 
 

Záhadná freska na Valdštejně

Píše se o ní ve všech českorájovských turistických průvodcích od konce devatenáctého století. Nikdy nechybí v pojednáních o autorovi slavného "Máje". Je tajemná, záhadná a poněkud nevýrazných barev. Řeč je o fresce s postavou sv. Jana Křtitele v otevřené kapli na prvním nádvoří na Valdštejně.

Někdo říká: údajně, někdo říká: možná, někdo se té myšlence posmívá, někdo hledá důkazy, že to není pravda, a co říkáme my? Je v kapli na Valdštejně podoba Karla Hynka Máchy? Samozřejmě, že je!

Freska v kapli na Valdštejně, kterou v roce 1836 na zakázku pro barona Aehrenthala namaloval místní malíř František Mašek, je skrytá ve stínu a malba už není příliš patrná. Ale před druhou světovou válkou vydala firma V.Čermák-fotoprůmysl Smíchov pohlednici s černobílou kopií fresky a s textem: "Obraz sv. Jana Křtitele v kapli na nádvoří - podobizna pěvce "Máje" K.Hynka Máchy". Obraz je sice malý a černobílý, ale pro naše účely stačí.

Není pochyb o tom, že Mácha na Valdštejně a v okolí pobýval, a to tak dlouho, že mu čas stačil na zhotovení kresby hradu, která je zařazena mezi Máchovy tzv. "Hrady spatřené". Kromě toho ho do těchto končin lákalo i milostné dobrodružství.

Máchova kresba Valdštejna

Dále český spisovatel Jos.V Frič napsal: "Bývalý majetník všech po Máchovi pozůstalých písemných pokladů, klempíř Mencl v Karlíně, sám kdysi bližší přítel bratří Máchů, napověděl nám, že Karel Hynek nedal se sice nikdy prtraitovati, ale že seděl jednou modelem umělci, jemuž svěřeno vyobrazení sv. Jana Křtiele pro zámek Valdštýn u Turnova, jeho majitelem byl bar. Aehrenthal."

Máme tedy pěkně pohromadě dva zdroje, připouštějící možnost, že Janova podoba v kapli na nádvoří je podoba Karla Hynka. Časové neshody malování fresky a Máchových poutí do Krkonoš přes Hrubou Skálu je možné opominout, protože malíř si mohl udělat jen skicu nebo kompletní portrét, který později na fresku jednoduše okopíroval.

Na fresce Jan Křtitel odpočívá na  pískovcových stupních. U nohou má pramen s kapradím, nad hlavou koruny stromů a z nich padající déšť. Typická hruboskalská krajina, typické hruboskalské počasí.

V levé ruce postava volně přidržuje kříž s kožešinkou, což jsou Janovy obvyklé atributy, a pravou rukou, ledabyle odloženou, ukazuje kamsi na pískovec...

A hned tu máme vtíravé otázky. Například: proč Janova hlava je tak pečlivě namalována s mnoha detaily, zatímco jeho tělo vypadá jako zjednodušená figura Kena od Mattela?

Proč postava Jana Křtitele z Valdštejna je tolik podobná postavě Ježíše z kostela Narození Panny Marie v Turnově, jen zrcadlově obráceně a bez kožešinky na kříži? Proč postava Ježíše v Turnově má po svém boku, stejně jako Jan Křtitel na Valdštejně, pískovcovou skalku se třemi vrcholky,  v onom případě maskovanou za obláčky? Maloval výzdobu turnovského kostela na zakázku Aehrenthalů malíř František Mašek?

Proč Jan Křtitel na Valdštejně má tak pěkně výrazně vyvedenou hlavu s bohatými kadeřemi a uhrančivým pohledem, zatímco postava Ježíše má hlavu odvrácenou a podobu nevýraznou? Bylo to proto, že Jan Křtitel byl malován podle konkrétního modelu, kdežto stejná postava Ježíše jen tak po paměti?

A dále - proč by měl být předobrazem světce zrovna Mácha, co mohl mít Mácha společného se sv. Janem Křtitelem? Možná to, že oba dva, sv. Jan Křtitel při svém působení u řeky Jordán a Karel Hynek Mácha při svém putování po českém venkově, budili pozdvižení a přitahovali pozornost lidí. Jeden vybízel k pokání, druhý byl vlastenec a umělec z Prahy ... proto se zdá dosti pravděpodobné, že malíř místo tváře místního čeledína nebo řemeslníka použil jako model tvář neznámou, výraznou a zvláštní ...

Skryté znamení v pískovci

Už jsme se zmínili o tom, že pravá paže sv. Jana Křtitele z fresky na Valdštejně volně kamsi ukazuje. Směr položených prstů míří na nenápadnou "čmáranici", která při bedlivějším zkoumání vypadá jako astrologické znamení lva - t.j. zhruba letní období. Nemůžeme se zbavit dojmu, že tyhle balvany, tenhle symbol něco znamená, že na fresce je zašifrovaná informace. Třeba kudy chodili Mašek s Máchou do restaurace.

A teď opravdová lahůdka pro hledače záhad a tajemství - existuje ve Skaláku jisté romantické místečko (běhá vám z toho napětí mráz po zádech?), místečko s balvany a skalkami, místečko nad pramenem a pod vysokou skálou, odkud padá déšť, místečko se třemi vrcholky skalek, vypadajícími jako obří schody, a na tomto místě je pískovec s vyrytým znamením lva a s iniciálami F M . Nevěříte? Nevěříte, že něco takového by mělo spojitost s obrazem Jana Křtitele na Valdštejně? Nemusíte věřit. Podle nás je všechno  možné ... ale o tom zase jindy.

Na Mariánské vyhlídce se 3.května večer (ještě před deštěm) našel digitální fotoaparát. Jelikož na jedné z posledních pořízených fotografií je i čarodějnice rozplácnutá na skále, o níž se nikde jinde nepíše, zřejmě je majitelem náš čtenář.

 Informace přes mail veverak.obecny@seznam.cz


Květen je měsíc lásky ...

Hruboskalské pískovce pokrývá hojně srdíček, s monogramem i bez něj, ale žádné není  tak pěkné jako tohle srdce, připomínající formičku na vánoční cukroví. Je vytesané do balvanu poblíž lázní Sedmihorky.

Autor do něho vložil nejen city, ale i vzornou souměrnost. K tomuhle krasopisnému srdíčku se hodí dívka v dlouhých bohatě řasených šatech, s krajkovými rukávy a bílým slunečníkem. Třeba Márinka z  Jiráskovy "Filosofské historie" ...


Jablůňka u lázní

Poblíž lázní Sedmihorky každé jaro rozkvétala stará planá jabloň, půvabně nakloněná a malebně rostlá jako nějaká přírodní bonsaj.

Letos už nerozkvete. Zřejmě ji silný vítr připravil o korunu a zůstal po ní jen kmen. Z kmene raší zelené větvičky, takže o kvetoucí jarní drahokam u zaprášené silnice snad nepřijdeme ...


Hruboskalský značkovník

Další přírustek do hruboskalského značkovníku - umně schovaná cykloznačka naznačila, že tenhle jírovec má smysl pro humor.

Jednomu cykloturistovi u téhle značky se dlouho nedařilo přesvědčit manželku, že tudy vede ta cyklostezka - dokud si vítr s listem nepohrál a značka se neobjevila v žlutomodré kráse ...

Inspirace značkovníku podle www.alpenstock.us


 

Citát na rozloučenou: "Tvář světce ušlechtilá z kaple na mne zírá, svým okem hlubokým, jenž divnou dumou zpit, v němž zář je blouznivá i cos jak slzy třpyt "  - z básně Svatopluka Čecha "Na Valdštýně"

 

Hlavní stránka