Zrání

Nasládlé chvíle chladných rán

už dozrávají plody léta

za nehty tříska pobolívá

jak dlouho nevyřčená věta

Úporná snaha prosnít den

peříčko s námi zůstalo

po hejnech ptáků, které též

mrazivé ráno dojalo.

 

Jaromír Juan Hlavatý


Píše, fotografuje, kreslí a vydává

Jaroslava Kavče Šálková

Kontakt:

veverak.obecny@seznam.cz


Popisovaná místa v PR Hruboskalsko jsou dostupná na trasách turistických značek. Netřeba vstupovat mimo cesty.


 

 Citát na uvítanou: " Za bouřky není žádné místo absolutně bezpečné - jsou jen místa poměrně bezpečná a naopak místa vysloveně riziková."

Hlavní stránka

 

 
 

Blesky nad Skalákem

Mladý manželský pár bezradně postával na parkovišti před velkou mapou Českého ráje: "Můžete nám doporučit, kam bychom se měli podívat, když máme na celé skalní město jen dvě a půl hodiny? Ubytovali jsme se v Jičíně a vůbec to tu neznáme."

"Dvě a půl hodiny? Báječné! Co by vás zajímalo? Například hrad Valdštejn? Stihnete  i zámek Hrubá Skála - pak je tu Adamovo lože, Arboretum, možná Kopicův statek ... nebo se můžete jen tak projít po skalních vyhlídkách a ještě bude čas na zmrzlinový pohár v lázních ... "

Mladý muž se osmělil: "My bychom rádi viděli ty skály, jak tam blesk zabil ty horolezce ..."


Letošní červnové počasí nepřálo hruboskalským lezcům ani školním výletům. Každý den v poledne se země rozpálila sluncem, aby se k večeru přivalila bouřná oblaka s deštěm a zvukovými a světelnými efekty přírodních elektrických výbojů. Snad si tohle počasí, které tolik drtilo stany v autocampingu, chtělo připomenout jedno smutné výročí ...

Před čtyřiceti lety byl krásný letní den a Skalák byl plný lezců. Podobně jako letos se po poledni nad Hruboskalskem nakupila šedočerná oblaka.

Skalní věž Větrník na obrázku ze šedesátých let

Prudká bouře s lijákem zahnala lezce a turisty do úkrytů. Jedním z nich byla i jeskyňka ve věži List, která přiléhá k vyšší věži Větrník. Bohužel, obrovský blesk udeřil do Větrníku, sjel na List a zasáhl i jeskyňku. Zahynuli tři horolezci:  Věra Zichová (36) z Prahy,  Milan Ševel (24) z Prahy a Jaroslav Dostál (19) z Turnova, další lidé byli popálení. Zajímavé je, že se v různých svědectvích rozchází datum oné události - mohlo to být 7.června 1969 nebo snad 6.července 1969.

O příčinách tak velké tragedie se objevují různé názory - například, že blesk na Větrník byl přilákán příliš vyčnívajícím železným kruhem. Dále se můžete v pojednáních o tomto neštěstí dočíst, že všechny tři oběti blesku v okamžitu úderu ležely na zemi, ostatní stáli, což bylo pro rozsah zásahu elektrickým výbojem rozhodující.


Hruboskalské bouřky jsou vrtošivé. Pokud mračna přicházejí od západu, tj. z krajin za Valdštejnem, strhne se nějaký ten déšť, několikrát v dálce zahřmí, a bouřková oblačnost se líně přesune strašit do Jizerek. Běda ovšem, jestli bouřka přichází od východu, od Jičína. Jakoby to byla vzteklá saň, které se nepodařilo převlnit nad Kozákovem, a tak vzala otočku přes Hrubou Skálu. Při otočce se snaží vyburcovat co nejvíc elektrické síly k přeletu do Krkonoš.

Tenhle pejsek právě prošel  peklem hruboskalské bouřky. Odhodlaný výraz mluví o tom, že řádění živlů zocelilo jeho charakter, a je připraven pokousat každého troubu, který zvolá: "Prší!"

Bouře od východu sázejí pořádné blesky, hlava nehlava. Proto není nebezpečné, když se Ještěd na západě ponoří za parného dne do mlh a mraků ... nebezpečné je, když se do mlh ponoří východní Tábor s Kozákovem. Mít  v rukávu schovanou ústupovou cestu do nejbližší hospůdky je prozíravé. Ale i když to začne bouřit od Ještědu, je dobré si to namířit k restauraci ...

Jan Neruda v lázních

Uplynulo 175 let od narození českého spisovatele a básníka Jana Nerudy. Pobýval v lázních Sedmihorky, kde trávil čas ve veselé společnosti. Není divu, v lázních ... Malíř a herec František Kolář ho zachytil na laškovném obraze, jak v důstojném obleku spoza keře sleduje koupající se dívku. Dívka při koupeli odhalila lýtko a trochu toho výstřihu ...

Výjev z obrazu Františka Koláře "Jan Neruda v Sedmihorkách"


Orlíček nad Gotickou cestou

Orlíček rád roste na štěrkových půdách, proto je možné ho vidět u silnice na Hrubou Skálu. Není v Čechách původní, dostal se do volné přírody ze zahrad.

Kvete v červnu a červenci. Květy opyluje především včelovitý hmyz. Kdo má krátký sosák a nedostane se k medu normální cestou, prostě "nakousne" ostruhu zvenčí. Konce ostruh jsou zahnuté jako orlí drápy, odtud pochází orlíčkovo české jméno.

Orlíček je sice stará léčivá rostlina, ale je jako všechny takové rostliny slabě jedovatý.


Hruboskalský značkovník

Zasněná romantická hruboskalská klasika - pískovec zdobený vrypy starobylé turistické slávy, lesní stín a mech vyzývají výletníky a rekreanty  na cestu! Značka patří ke Zlaté stezce Českého ráje a je poblíž zámku.

Inspirace značkovníku podle www.alpenstock.us


V Adršpašských skalách mají tzv. "Hromový balvan". V devatenáctém století si dva cizí turisté zamanuli zažít mezi skalními věžemi pořádnou bouřku. Děsivé bleskové divadlo nad vrcholy věží i hukot hromu v kaňonech skutečně prožili, a dlouho se z toho nemohli vzpamatovat. Jeden blesk  totiž odlomil ze skal obrovský balvan a metl jim ho k nohám. Na památku ho označili cedulí.

Hruboskalsko nemá tak hluboké kaňony, aby hlas hromu rozezněl ozvěnu do nesnesitelna. Ale bouřka tu umí být taky pěkně zákeřná, například kolem "horské" Zlaté stezky jsou vidět stromy s kůrou spálenou bleskem. Až tedy obloha nad Skalákem zčerná a údolím Libuňky potáhnou bouřkové hrady, není vhodné postávat na vyhlídce a čekat na bleskové efekty, jakoby to byl hotelem objednaný ohňostroj. A už vůbec ne se pohodlně opírat o železné zábradlí ...

Citát na rozloučenou:  "Za nejvíce rizikové lze považovat následující situace: pohyb osob v otevřené krajině nebo na jakémkoliv vyvýšeném místě, extrémně nebezpečným je pohyb na horském hřebeni a vrcholech hor. Dále pobyt pod skalním převisem, ve vchodu do jeskyně nebo jakékoliv šachty."

 

Hlavní stránka