Hlavní stránka  

Recenze:    BAJONET   PO   NĚMCÍCH

 

 

Hanka Hosnedlová

spisovatelka a novinářka, předsedkyně Jihočeského klubu Obce spisovatelů

 

Detektivky s vůní jehličí

 

   Není zrovna moc knížek, tím méně detektivek s trampskou tematikou, i když v posledních letech přece jen něco málo do tohoto žánrového šuplíčku přibylo. A to nejen díky tomu, že se nějaký  tramp nebo trampská parta dějem pouze nezajímavě mihnou, ale přímo se stávají jeho ústředními postavami. V knižní novince Jaroslavy Šálkové, v trampském světě známé jako Kavče, sice hlavní roli přejala svérázná chatařka Oliva Foglová, ale opominut nebyl ani současný trampský svět a jeho specifika. Knížku s názvem Bajonet po Němcích podle jedné ze tří zařazených povídek vydalo na sklonku roku 2016 pražské nakladatelství Václav Vávra. Její nespornou přitažlivost navíc umocňují i typické ilustrace populárního kreslíře a banjisty Marko Čermáka.

   Kulisu všech tří detektivních příběhů tvoří chatařská enkláva v pískovcových skalách, jednoduše pojmenovaná Stará osada, která si zachovává svůj exotický kolorit nejen odkazem Divokého západu, ale i tím, že se zde žije jako za starých časů – bez elektriky, příjezdových cest či přívodu vody. A nesporně excentricky působí i většina zdejších obyvatel, ať už se jedná o Oliviny nejbližší sousedy nebo přestárlé kovboje z vedlejší osady. Přes veškerý zdánlivý poklid, stranou městského ruchu a pohodlí, v každé povídce zakopnete nejméně o jednu mrtvolu. Zdá se, že bývalá sekretářka známého pražského advokáta Oliva Foglová, mimo jiné majitelka stařičké chaty První hlídka, přitahuje vraždy jako magnet. Nejen tímto rozhodně neopomenutelným faktem, ale i svým bystrým a logicky spřádaným úsudkem mi tak trochu připomíná filmově profláknutou spisovatelku Jessicu Fletcherovou z amerického televizního seriálu To je vražda, napsala. Musím ale spravedlivě dodat, že rázná, ale citlivá a velkorysá Oliva je mi přece jen bližší a sympatičtější, už tou svou chatařskou zálibou a českou náturou.

   Pozvolný rozjezd, zejména u první povídky Bajonet po Němcích, působí příjemně uklidňujícím a zdánlivě pohodovým dojmem a jen jakoby mimochodem uvádí čtenáře do prostředí, se kterým se pak bude setkávat na všech dalších stránkách. Připadáte si tudíž jako tamní usedlík spolehlivě se posunující po jednotlivých místech děje a nejste vhozeni rovnou do víru zápletky a nuceni tápat v orientaci, kdo je kdo na scéně zločinu, protože všechny osoby vám jsou postupně představeny i v dílčích souvislostech. Z nastíněných, zdařile plastických popisů je jasné i méně bystrému čtenáři, že autorka zvolené prostředí zná dokonale a pohybuje se v něm s naprostou jistotou. Obdobně jako při vykreslování jednotlivých postav na scéně, jako by měla v paměti zakotvené reálné osoby pro jejich předobrazy.   

    Souhrnem těchto faktů bych pak víceméně souhlasila s autorkou, která ve skromnosti své dílko hodnotí jako lehké víkendové čtení do vlaku. Rozhodně ale ne jen pro starší dámy, jak tvrdí dále. I když děj zrovna nesrší akčností, vypjatými drastickými scénami násilí a čtenáři se nebrodí potoky krve, spolehlivou linku napětí si povídky udržují od prvního okamžiku po nálezu mrtvoly až po rozuzlení ne vždy prvoplánově odhadnutelné. Všechno se sice odehrává tak nějak poklidně, samozřejmě, v nenápadném všednodenním rytmu, o to víc je pak zločin v tomto kontextu překvapující a šokující. Snad i nečekaně vzrušujícnější. To mi zase mimoděk evokuje jinou knižní postavu - slečnu Marplovou, která dokázala rozlousknout komplikovaně zašmodrchaný zločin mezi pletením a pečením vyhlášených jablečných koláčů. Se stejným laskavým, vědoucím a chápajícím nadhledem jako naše zmíněná autorka z Líbeznic. Že by se na našem malém knižním písečku vynořila nová česká Agatha Christie? To bychom jistě všichni přivítali s velkou radostí. 

     V úvodní povídce Bajonet po Němcích se čtenář teprve seznamuje s místními poměry, s poněkud  trhlými obyvateli chatové osady i blízkého městečka Poříčí a mapuje si místo dění. K nosaté chatařce Olivě a jejímu psíkovi Vacínkovi, kterému panička vyká, si teprve hledá vlastní cestu, stejně jako do děje vstupující vyšetřovatel kapitán Kroucký. Do role podezřelého se shodou okolností dostává mladičký trampík Radek právě díky svému v trampské výzbroji ceněnému bajonetu. Druhý příběh pak naservíruje čtenáři i menší odskok do trampské minulosti v době komunistického režimu, jednoho sice sympatického, ale silně podezřelého emigranta, který se vrací na místa svého mládí, ale i malou, neplánovaně se zvrhnuvší love story. Třetí detektivka už prezentuje jak Olivu, tak její přátele jako staré známé, ale vnáší do příběhu nový prvek – a to tajnou prázdninovou sektu, věřící na mimozemský život na jiné hvězdě ve vesmíru. A právě mladičké studentky z této skupiny kolem tajemného mladíka zvíří prázdninový poklid nejen mezi chataři, ale v celém širokém okolí. A pochopitelně Oliva Foglová nezůstává v rozmotávání dějových kliček a složitých vzájemných vztahů stranou. Přestože je stále o několik kroků před policejním vyšetřováním, nedokáže zabránit další tragédii. A vy se nestačíte divit, co všechno dokáže pokroucená lidská psychika.

     S přemýšlivou a sympatickou Olivou se sice na posledních stránkách knihy rozloučíme, ale předpokládám, že autorka si ji uchovává i pro další příběhy s detektivní zápletkou. A třeba to nebudou zrovna vraždy...  

 

                                                                 Hlavní stránka