Zaniklá sláva
Konce světa
Nejhorší je, když vlastníte pískovcové skalní město, a chodějí vám tam
lidi. To se stalo Aehrenthalům, když sedmihorské lázně
rozšířily klientelu z hloučku šlechtických přátel na sice
zámožnou, ale dosti širokou
veřejnost, a
lázně se tak staly lidnatými, hlučnými a turisticky rozpínavými.
Od rozpínavosti výletníků byl uchráněn střed skalního města
nekompromisním ukončením vycházek u pramene "Vilém-Vojtěchova" (dnes Kořenského),
neboli u "brány do skalního města".
Tomuto místu za pramenem na odbočce cesty zvané "Klevetnice" se příhodně říkalo "Konec světa",
a bylo to místo populární snad právě proto, že kdo učinil krok
do nepřístupné dobře hlídané oblasti mohl "přepadnout" do
nesmlouvavého postihu jako přes okraj Země. Zákaz vstupu byl veřejnosti oznámen cedulí na dřevěném kůlu. Na
ceduli stálo česky a německy "Zapovězená cesta pod pokutou 5 Kč".
Odtud se museli
lázeňští hosté vracet do lázní "Pramennou cestou", nebo mohli
vyjít vlevo po staré cestě zvané "Klevetnice" vzhůru
na hlavní hřeben k Arboretu. Dnes je tato
strmá historická spojnice "Konce světa" a Arboreta neprůchodná a
zarostlá, v časech dešťů dokonce nebezpečná. Původně byla po ní
chůze v nejhorších místech ulehčena pomocí schodů vytesaných do
pískovce na dně rokle. Schody dávno zmizely pod splavenou hlínou
a pískem.
Možná právě pocit zakázaného ovoce přinesl "Konci světa" oblibu
návštěvníků. Podobně jako místo "U obrázku", i pohledy z tohoto
místa se objevovaly na vícero pohlednicích. Dokonce spolek "Adamitů"
se tady nechal zvěčnit na své zdravotní vycházce v
prostěradlech, jak ukazuje známá fotografie z lázní. Označení
"Konec světa" zaniklo současně s otevřením Angrovy stezky v roce 1927,
která zrušila zákaz vstupu za hranice cedule a otevřela přírodní
krásy skalního města pro všechny.
Dámy z lázní ve vycházkových toaletách s nezbytnými
slunečníky pózují přesně na hranici zapovězené oblasti, přímo
pod cedulí. Za nimi pokračuje sice pohodlná, ale zakázaná cesta
do skalního města. Pohlednice pochází z papírnictvi Václava
Baumrta, Turnov. V létě roku 1906 byla poslána s německy psaným
pozdravem baronce Marii Gagerové do Horních Rakous.
Půvabná pohlednice s žertovně znějícím textem "Konec světa v
Českém ráji" zachycuje skalní město (uprostřed masív Cikán) z
výše položeného úseku cesty "Klevetnice". Pohlednice vyšla nákladem Turistické
poptavárny v Turnově a byla odeslána 4.6.1911 z lázeňské pošty v
Sedmihorkách s mnoha pozdravy z výletu po Českém ráji.
Další pohlednice s obrázkem "Konce světa" včetně cedule
z papírnictví Václava Baumrta v Turnově. Je to pozdrav z výletu
poslaný dne 3.8.1913 milé tetičce do Prahy. Pohlednice pochází ze sbírky
sběratele Aloise Pajera.
Ještě jedna pohlednice Václava Baumrta z Turnova, s datem 27.7.1925. Obrázek zachycuje Taktovku dva roky
předtím, než pod ní byla vybudována Angrova stezka. Tentokrát je
obrázek pořízen za zapovězující cedulí.
"Konec světa" v dnešní podobě na modré značce za pramenem
Kořenského. Zleva se připojuje zrušená cesta "Klevetnice".
Až se někdy bude kácet ve svahu, obnoví se i původní velice
působivá klasická
vyhlídka na skalní město, známá ze starých pohlednic.
|
Drobnosti z "Klevetnice"
Od "Konce světa" vedla vzhůru na hlavní hřeben stará
spojnice, cesta zvaná "Klevetnice". Nahoru i dolů se
muselo jít mezi skalisky a svahy pomalu a opatrně, asi
proto získala své jméno, že bylo dost času při opatrné chůzi
klevetit. O častém využívání cesty svědčí balvan
hned na jejím začátku u pramene, za zatáčkou.
Díky
prohnuté stěnce se na něm zachovaly stopy po rytinách z
poloviny 19. století. Je to hlavně "F.Š." s letopočtem
1865 v krasopisném provedení. Jelikož víme,
že pečlivé provedení rytin v sobě nosívá důležitý
význam, i tato rytina ukazuje na památku po významném
návštěvníkovi lázní.
Balvan sám by mohl být nazván "srdcovým" protože nese
dvě vyrytá srdce, jedno je více zřetelné z r. 1929.
Bohužel nejstarší rytiny i přes ochranu převislé stěnky
jsou čitelné jen zlomkovitě. Ale alespoň víme, že před stopadesáti lety tam
byly, a nebylo jich málo!
Hruboskalský značkovník
Známý "dětský" balvan v Dračích skalách pomohl
turistům v orientaci
na nově značené modré trase pod zámkem Hrubá Skála. Na jeho hřbetě byl
vyznačen směr dvou značek, které sem přicházejí od Myší díry.
Modrá pokračuje do Doubravice a na vlakovou stanici, zelená míří
do lázní, a potom vede rovněž na vlak. Kterou si tedy u dětské
skalky v Dračích skalách vybereme? Přece tu co nás vezme kolem
stánku s občerstvením!
|
