Hruboskalsko je území

 

zarostlé pískovcem a protkané srnčími pěšinkami

drásané letními bouřemi a bělené poledním sluncem

chlazené dechem Ještědu a sněhem Kozákova

zakleté tajemstvím věků a záhadných symbolů

spoutané magií pramenů a přísahami bojovníků

zdobené křídly dravců a šperky ze železa

ale hlavně

 prochozené tisícihlavými zástupy turistů!

 


 

 


 

Domovská stránka:

 

 

RODOCAPSA.CZ

autorský magazín

 

Rubriky:

Trapsavecký deníček

Hruboskalské pěšinky

 

Titulní strana

 

Magazín vydává

Jaroslava Kavče Šálková

 

nové vydání k začátku měsíce

 

žádné cizí reklamy

 

na internetu od r. 2008

 


 

 

Hruboskalské pěšinky

jsou určeny tulákům, milovníkům pískovců 

a lovcům skalních rytin.

Stránky mají pouze zábavný charakter, bez odborného zázemí.


Stánky s občerstvením

 


Při hruboskalských potulkách se nechme s důvěrou vést touto pomůckou. Jedná se o podrobnou mapu

 "Hruboskalsko"

měřítko 1 : 8 000

Bez této detailní mapy neznalý turista zcela jistě zabloudí. Turistická mapa "Český ráj" v měřítku 1 : 25000 nebo dokonce 1 : 50000, kterou obvykle bývají cestovatelé  vybaveni, nepostačuje na drobnosti, jako je napojení jednotlivých značených tras, menší skalní oblasti nebo umístění pramenů. Mapka na informačním letáčku velikosti pohlednice je vhodná jen pro dobrodruhy a školní výlety.

Vydavatel je

Kartografie HP s.r.o.

V mapě je zachycen stav roku 2012. Značené turistické trasy stále odpovídají skutečnosti, kromě modré značky pod zámkem - nevede Myší dírou, ale stáčí se do Adamova lože.


Na brouzdání Hruboskalskem můžeme vzít i novější mapu

"Český ráj - HRUBOSKALSKO,

Trosky a Podtrosecká údolí"

měřítko 1 : 17 500

 

Na textové straně je malá mapa skalního města, jen v měřítku

1 : 11000, ale pokud nemáme po ruce tu naši "osmitisícovou", dokáže ji nahradit.

 


 

Popisovaná místa

 v PR Hruboskalsko lze najít u hlavních cest a turistických značek.

Netřeba vstupovat do porostu mimo cesty.

 


 

 

 

 

 

 

 

 

 

Citát na uvítanou:

"Tvář světce ušlechtilá z kaple na mne zírá

svým okem hlubokým, jenž divnou dumou zpit,

v němž zář je blouznivá i cos jak slzy třpyt,

a jemná zármutku jej chmůra obestírá,

zří jako z daleka, jak z tajemného snu

a jímá duši mou až k nejhlubšímu dnu - "

       - Svat.Čech, z básně "Na Valdštýně", 1891

Víkendové čtení na cesty do skal

 

Stále ještě je možné získat knihu z nakladatelství Václava Vávry, obsahující tři napínavé detektivní příběhy pod názvem

 

BAJONET PO NĚMCÍCH

 

od Jaroslavy Kavče Šálkové, autorky Hruboskalských pěšinek. Brožovaná kniha má 184 stran, a ilustroval ji známý malíř a ilustrátor Marko Čermák.

 

Ukázka z knihy

Recenze

 

V knihkupectvích je téměř vyprodaná, ale stále je dostupná v internetových knižních obchodech, nebo na adrese www.trampsky-magazin.cz nebo přímo v nakladatelství VV na adrese www.intercrosse.eu

Běžná cena je 179 Kč

 

 Záhadná freska na Valdštejně

 

Píše se o ní v turistických průvodcích, nechybí v textech o autorovi slavného "Máje", je tajemná a hodna prozkoumávání - a je to freska sv. Jana Křtitele v kapli na prvním nádvoří hradu Valdštejn. Světec nese ve své tváři podobu Karla Hynka Máchy. Někdo říká, že údajně, někdo to odmítá, někdo hledá důkazy, ale této téměř jasné skutečnosti se dlouho vzdorovat nedá.

Freska v kapli na Valdštejně, kterou v roce 1836 na zakázku pro barona Aehrenthala namaloval místní malíř František Mašek, je skrytá ve stínu a málo rozpoznatelná. Pokud ji chceme vidět lépe, můžeme použít pohlednici, vydanou snad ve dvacátých letech u firmy V.Čermák-fotoprůmysl Smíchov. Pohlednice je černobílou reprodukcí fresky s textem: "Obraz sv. Jana Křtitele v kapli na nádvoří - podobizna pěvce "Máje" K.Hynka Máchy". Pod obrázkem je úryvek z básně Svatopluka Čecha "Na Valdštýně" (ze sbírky "Pestré cesty po Čechách", rok 1891). 

Téměř přímých důkazů, že Jan Křtitel na Valdštejně dostal tvář Karla Hynka Máchy, je povícero a jsou následující:

- Mácha na Hruboskalsku pobýval, a to tak dlouho, že mu čas stačil na zhotovení kresby hradu Valdštejna, která je zařazena mezi Máchovy tzv. "Hrady spatřené", a kromě toho prožíval milostné dobrodružství s Aničkou.

- český spisovatel Jos.V. Frič napsal: "Bývalý majetník všech po Máchovi pozůstalých písemných pokladů, klempíř Mencl v Karlíně, sám kdysi bližší přítel bratří Máchů, napověděl nám, že Karel Hynek nedal se sice nikdy portraitovati, ale že seděl jednou modelem umělci, jemuž svěřeno vyobrazení sv. Jana Křtitele pro zámek Valdštýn u Turnova, jeho majitelem byl bar. Aehrenthal."

- Karel Hynek si jako malý chlapec při pádu ze zvonu přerazil nos, který se znatelně odchýlil doleva. Což činí i doleva jemně prohnutá špička nosu na fresce.

- nesmí se zapomenout na článek z pražského sokolského Památníku od Ervína Špindlera s názvem "Památce Karla Hynka Máchy" a podtitulkem "Dvě vzpomínky z výletů sokolských" z roku 1867, který obsahuje autorův rozhovor  s Karlem Sabinou. Kráčeli spolu na výletě od Hrubé Skály na Valdštejn, a Sabina cestou vyprávěl:

"Na počest Máchovy památky chtěli jsme vydati jeho podobiznu pro věrné přátele a ctitele, jich měl Mácha mnoho. Ale nikde v celé pozůstalosti ani u přátel nenalezli jsme, co jsme hledali. Tu mi napadlo, že milého Máchu, jehož tvář i postava v hrubý plášť zahalená měla cosi apoštolského, požádal za model malíř, jenž malovati měl svatého Jana Křtitele. Dopátral jsem se malíře a dozvěděl, se, že náš drahý Mácha vymalován jest v podobě svatého Jana Křtitele na Valdštejně... Bylo ujednáno, že se mám přesvědčiti vlastníma očima v předhradí Valdštejnském, zdali jest jakési podoby mezi svatým Janem a ubohým Hynkem. Za několik dní vydal jsem se na cestu a tu shledal jsem, že nemůže býti ani věrnější podobizny Máchovy, nežli jest Valdštejnská."

 

 Z pohlednice "Obraz sv. Jana Křtitele v kapli na nádvoří - podobizna

pěvce "Máje" K.Hynka Máchy".

 

Máme tedy pěkně pohromadě důvěryhodné zdroje, připouštějící možnost, že Janova tvář v kapli na nádvoří je podoba Karla Hynka Máchy. Časové neshody malování fresky a Máchových poutí do Krkonoš přes Hrubou Skálu je možné opominout, protože malíř si mohl udělat jen skicu nebo kompletní portrét, který později na fresku jednoduše okopíroval. Tomu by odpovídala až příliš zjednodušená postava světce, která jakoby s detailně provedenou hlavou neměla moc společného (lépe řečeno, hlava k tělu příliš "nepasuje").

Rovnou můžeme zavrhnout myšlenku, že Janova tvář patří zadavateli obrazu Janu Baptistovi z Aehrenthalu. Ověříme si to na místě, protože portrét tohoto majitele panství je umístěn v prvním patře bývalého hostince na Valdštejně.

Závěr můžeme vyslovit jasný - kaple na Valdštejně skrývá jediný portrét Karla Hynka Máchy. Tvář romantickou, skrytě zarmoucenou, vnímavou, poetickou a tragicky osudovou. Kdo jiný by to byl?

 

... a ještě záhadnější tajemství tří skalek

 

Další tajemství fresky na Valdštejně sice není tak populární, ale našince potěší. Pohleďme znovu na obrázek z pohlednice, a sice na přírodní prostředí kolem postavy sv. Jana Křtitele. Světec odpočívá na  pískovcových stupních, u nohou má pramen s kapradím, nad hlavou koruny stromů a z nich padá déšť. Typická hruboskalská krajina, typické hruboskalské počasí. V levé ruce postava přidržuje kříž s kožešinkou (což jsou Janovy obvyklé atributy), a ledabyle položená pravá ruka ukazuje kamsi na pískovec, na jakousi vlnovku. Pohyb této ruky dlaní vzhůru je poněkud strnulý, což přináší podezření, že má skrytý význam. Například - co když malíř schoval do obrazu nějakou informaci, přiměřeně záhadnou, odpovídající setkání s tak výraznou osobností, jako byl Karel Hynek? Začneme hýčkat myšlenku, že freska je ve skutečnosti něco jiného, než obyčejný obraz světce. Že je třeba tajnou mapou, jejíž rozluštění znal jen malíř a Mácha.

Pokud budeme usilovně hledat místo, které by odpovídalo údajnému kódování obrazu, najdeme ho na cestě od Arboreta k Barbořině prameni zvané "Eliščina procházka". Tam se přímo nad Felixovým pramenem nachází jakási "brána" tvořená ze dvou balvanů. Tady se můžeme na chvíli zastavit a posoudit, jestli tohle není hledaný prostor, kde Mácha s Maškem odpočívali a kuli pikle o tajemných symbolech. Samozřejmě je třeba si uvědomit, že za oněch časů v této části skalního města pulsoval společenský život, bylo tu něco jako vycházková promenáda spojující lázně, vyhlídky a Valdštejn. Je to zvláštní lesní kout.

 

Nenápadné balvany tvoří bránu, a zároveň odtud vede  stará odbočka k Felixovu prameni. Dnes silně neschůdná a zasypaná hlubokým listím.

 

Jakoby tady před mnoha lety seděli Mašek s Máchou a rozhodli se svěřit pískovci láskyplné city, romanticky a tajně. Možná proto je na jednom balvanu rytina FM s písmenem R (což možná znamená Růženku?)

 

Na menším balvanu je písmeno H (v roce 1836 se Mácha už psal jako Hynek) a menší písmeno M (Márinka?) spolu s reliéfkem srdíčka. Srdíčko svým tvarem a provedením odpovídá starým časům. Nad písmeny a srdíčkem je vyrytá zřetelná vlnovka, silně připomínající symbol na fresce, na který ukazuje světcova položená ruka. Snímek byl pořízen v roce 2010 - v současnosti jsou vidět jen zbytky.

 

Menší balvan nese na boku znamení Lva. Pokud patří k našim rytinám, je to označení času - setkání Maška a Máchy samozřejmě proběhlo v létě.

 

Samé spekulace, a až příliš fantazie bylo použito pro chabý důkaz o spojení fresky a "Eliščiny procházky". Ale zbývá ještě jedna záhada - na obraze odpočívá sv. Jan Křtitel na třech stupních, jakoby na třech skalkách. Nad naší branou se tyčí tři skalky - malebné a tajemné.

Teď máme pohromadě romantické přírodní prostředí kolem postavy sv. Jana Křtitele na fresce - nahoře okolní polesí, uprostřed trojskalí a Felixův pramen dole. Ještě nám představivost může nabídnout, že ten den, kdy Mácha s Maškem odpočívali na balvanech a ryli do nich své lásky, pršelo (vzhledem k dešti padajícímu na fresce). Nepodložených domněnek už příliš, a je na čase bujné fantazírování zarazit. Ale co když...

 

Trojice skalek připomíná tři stupně, na nichž sv. Jan Křtitel spočívá a ukazuje na záhadný symbol vlnovky...

 

 

Ztráviv den ve trýzni stálé

Spěchám s klidným večerem

Ku potoku, jenž po skále

Stkví se luny pod šerem.

 

Zrak ovlhlý tu se hříží

Do vln šumných pobludu,

Mysl teskná v tom se zhlíží

Zrcadle mých osudů.

 

Divný úkaz! proudy chladné

Tam metají jiskry ladné,

A zde plynou z plamene

Slzy s touhou smíšené.

 

F.L.Čelakovský

ze sbírky "Růže stolistá"

1840

 


 

Víte, že "Hruboskalské pěšinky" posloužily jako zdroj nebo inspirace pro jiné knihy?

 

 

 

 

 

 

 


 

 

Nejvíce navštěvované stránky v měsíci červnu:

 

1.

Hruboskalská

"Malá Amerika"

(pískovcová krása Mařanových lomů)

2.

Velké loviště skalních rytin

(skalky u Krokodýla jako společenská kronika)

3.

Tajemství Pašerácké stezky

(Nesestupuj, zlomíš nohu - varování ve starých průvodcích)

4.

Vlakem kolem Sedmihorských chlumů

(železniční průvodce - 1921)

5.

Princ Bajaja to s draky uměl

(filmovací místa kultovní pohádky "Princ Bajaja")


 

 

Hruboskalský značkovník

Rafinovaně schovaná značka naznačila, že tenhle jírovec má smysl pro humor. Jednomu cyklistovi se u téhle značky nedařilo přesvědčit manželku, že tudy vede cyklostezka - dokud si vítr s listem nepohrál a značka se neobjevila v celé své žlutomodré kráse ...


Kam na jiné pěšinky:

 

Nakladatelství MH Beroun

 

Fotograf Jiří Schneider

 

Kniha Českého ráje

 

Hrad Valdštejn

 

Čarověníky v naší zahradě

 

Helena Cejnarová - kresby

 

Rytíři turnovského meče

 

Užitečný průvodce pro hledače podivných míst

 

Prasátka v Sedmihorkách

 

Fotograf Rudolf Ropek

 

 

Toulavou stezkou

Citát na rozloučenou:  ""Dosud nevytratil se mi z mysli dojem hluboký, jejž na mě učinila tvář Máchova, připomínající tak živě bolestiplnou tvář Kristovu. Dosud hledí a mě s chladné zdi kapličky ty veliké, krásné oči nevýslovně bolestného výrazu, a z úst jeho jako by ozýval se vzdech - zbortěné harfy tón, ztrhané struny zvuk. Před tímto světcem mlčky sklonili jsme hlavy své..."

                                     - Ervín Špidler, 1867

V čase březnového slunce

(nejlepší podmínky k honbě za skalními rytinami)

Kam se poděla sedmá židle?

(po stopách zámeckého nábytku ze soupisu v r.1909)

Dub na skále  (O.Hostinský, 1869)

Tapeta na březen (jarní pohoda na Sahaře)

Hruboskalský značkovník (zrušená červená)

Když vlajka vlála ve skalách

(jak vznikla kniha o životě Adamitů)

Příběh o kalhotách radního ze Žitavy

(z knihy K.Műllera "Týden ve vzduchových lázních")

Čertíkovská rodinka ještě žije

(rytinky u cesty ke Kopicově galerii)

Ideály  (O.Hostinský, 1869)

Hruboskalský značkovník

(červená a modrá v Arboretu)

Velké tajemství ozubeného kola

(symbol svobodných zednářů z r.1930)

Pramen Josefův bez dřevěné knihy

(kuriozita u nejhezčího pramene)

ze Staré cesty (J.C.Kolman, 1943)

"Škrabal 2017"

(Výroční cena příležitostných pískovcových kresličů)

Hruboskalský značkovník (když došla zelená)

Hruboskalská "Malá Amerika"

(pískovcová krása Mařanových lomů)

Fenomén F.B. pokračuje

(záhadný seriál monogramů má díl v Mařanových lomech)

Vánoce  (K.Babánek, 1908)

Hruboskalský značkovník (písmeno K)

Dušičková vzpomínka na starý příběh

(neštěstí na stavbě "horské" silnice v r. 1840)

Podivné síly na červené značce

(zajimavé dětské chování u přícestních skalek)

Teskno mi  (K.Babánek, 1908)

Hruboskalský značkovník (mechovitá divočina)

Velké loviště skalních rytin

(skalky u Krokodýla jako společenská kronika)

Památníček pod Čertovou rukou

(komu patří jména a iniciály?)

Podzimní pohádka  (J.Kvapil, 1946 )

Hruboskalský značkovník (houby rostou všude)

Hruboskalské skály vykouzlil čaroděj ze Sněžky

(reklamní pohádka Pilňáčkova mýdla)

O čaroději ze Sněžky

(pohádka - Ludvík Černov)

Tajemství temných koutů

(pátrání po výletnících z r.1934 podle rytiny v Myší díře)

V pozdním létě (J.Kvapil, 1894)

Hruboskalský značkovník (rozložená modrá značka)

Kolik tajemství nabízí Barbora Quelle?

(Barbořin pramen a jeho jitřní hvězda)

Důvěřuj a uzdravíš se

(záhadný balvan u Barbořina pramene)

V létě se smutek lépe unese  (Marie Calma, báseň z r.1929)

Hruboskalský značkovník (kuriozitka)

Nenápadný život turistických značek

(vývoj značených tras od r. 1924)

Zardělé vstalo slunce  (Karel Babánek, báseň z r.1902)

Hruboskalský značkovník (valdštejnské buky)

Adamovo lože nebo Adamova lóže?

(čemu mohla sloužit záhadná skalní skrýš pod hruboskalským zámkem)

Až se vrátí  (Karel Babánek, báseň z roku 1900)

Hruboskalský značkovník (stále skrytá značka pro cyklisty)

Tajemství Antimony

(mizející vzácná a záhadná rytina za Skautem)

Jedna mapa nestačí

(nová mapa Hruboskalsko a Podtrosecká údolí)

Už kukačka se tiší v letu

(úryvek z "Balady z Českého ráje", 1946)

Hruboskalský značkovník (žlutá značka)

Vlakem kolem Sedmihorských chlumů

(železniční průvodce z r. 1921)

Vzpomínka v Zámecké rokli

(odvážná hypotéza o původu jedné rytiny)

Jde jarem hudba závratná

(báseň Jana z Wojkowicz, 1914)

Hruboskalský značkovník (rozcestí u Kacanov)

Kde je třetí Kočičí hlava?

(záhada ze starého průvodce)

Šustrovi na Sahaře (Ingeborg přežila)

(po stopách vandalské rytiny ze 70. let)

Měsíc, ten tulák na nebi

(báseň K.Babánka z roku 1902)

Brzdné kolo v Dračích skalách

(dopravní značka pro koňské povozy)

Hruboskalský značkovník (šipka z Radeče)

Vyhlídka "jako na váze"

(zvláštnosti vyhlídky U Lvíčka)

Fenomén zvaný F.B.

(záhadný seriál monogramů)

Podzim - báseň K.Babánka z roku 1934

Hruboskalský značkovník (šipka z plechu)

Tajemství Pašerácké stezky

(Nesestupuj, zlomíš nohu - varování ve starých průvodcích)

Svatá Terezička v Sedmihorkách

(symbolická přítomnost patronky Francie v místě U Obrázku)

Jak dříve zas - báseň K.Babánka z roku 1935

Dítě skal osiřelo

(nová podoba "Skalních Trosek")

Hruboskalský značkovník (rozesmátá vzpomínka na léto)

Pekařova stezka začíná na Valdštejně

(pátrání po trase kdysi známé turistické cesty)

Záhada rudých vrat v údolíčkách

(přírodní zajímavost vzbuzující tajemné představy)

Rozcestník u kolejí (nová kulturní památka)

Hruboskalský značkovník (tuhle značku příroda nechce)

Posvátná místa u turistických stezek

(zastávky k meditaci v přírodě na čtyřech značených cestách)

Mohl to být Fráňa Šrámek?

(záhadná rytina jako stopa po pobytu básníka)

Hruboskalský značkovník (lesnická značka)

Heydrichův odkaz v hotelu Podháj

(hotel Podháj vybraným střediskem zotavovacích akcí v letech 1943 a 1944)

Stopy protektorátních dělníků

(o mnoha zvláštních skalních rytinách)

Hruboskalský značkovník (odbočka ke galerii)

Poklad z hruboskalských pohlednic

(příběh fotografie výletního hostince v Karlovicích)

Záhada bukořadí na poutnické cestě

(pořád se neví, proč se buky otáčejí)

Pod Valdštejnem je Erebor (kamenná vrátka do skalní stěny)

Hruboskalský značkovník (elitní buky nad Žantovníkem)

Zaniklá sláva "Konce světa"

(zakázaný vstup do skalního města)

Drobnosti z "Klevetnice"

(skalní rytiny na balvanu poblíž "Konce světa")

Hruboskalský značkovník (nově označená trasa přes Dračí)

Prachovna v prachu oděná

(Různé podoby záhadné skály nad parkovištěm)

Zámecká vzpomínka na renesanci

(sgrafita po Smiřických na nádvoří)

Záhadná malůvka u Arboreta

Hruboskalský značkovník (jednu pěší nahradily dvě pro kola)

Dítě borovice v náruči pískovce

(Romantické Skalní Trosky)

Tajemství kříže za Valdštejnem

(původ známé památky)

"Vánoce"- K. Babánek, báseň z r.1908

Hruboskalský značkovník (zmatek v zelené)

Když na Mariánské došla trpělivost

(ztráta památky pro přílišné množství rytin návštěvníků)

Kacanovský Bažináč si své jméno zaslouží

(málo známá, ale zajímavá skalní věž)

"Romance"- báseň z r.1918

Hruboskalský značkovník (sloupek v Arboretu)

Dávný vzkaz z hladomorny

(vysvětlení rytin z Valdštejna za pomoci velké dávky fantazie)

V kruhu balvanů pod Čertovou rukou

(ještě větší dávka fantazie)

Hruboskalský značkovník (šipka na kamenné lavici)

Kde Beneš Heřman zvítězil nad Sasíky?

(pátrání po bojišti dávné legendární bitvy)

Jezírkovský Stonehenge

(i obyčejná zřícená skalní věž může být velice zajímavá)

Neviděli jste Kyseláka?

(o zvyku jisté turistické osobnosti 19.století)

Hruboskalský značkovník (šipky v Kopicově galerii)

Je skalní město bezpečné? Není. Má závrty.

(opomíjené vlastnosti skalní divočiny)

Tajemné letopočty v Dešťovém údolí

(souvisí záhadné letopočty s Jirošovým statkem?)

Vtípek kameníkův?

(nezvyklá hlavice jílce pod rukou sv. Václava)

Hruboskalský značkovník (cedulka z Kacanov)

Zapomenuté místo "U Obrázku" nalezeno!

(hledání a znovuobjevení ztracené vzácné lázeňské památky)

Vzkaz partyzánů - nebo snad ne? (májové fantazírování nad nezřetelnou katastrální značkou)

Magická runová růžice - rytina pro opravdové labužníky

Hruboskalský značkovník (křižovatka u Adamova lože)

Záhada Martinské stěny (po stopách Martinských stěn v mnoha skalních městech, a proč to hruboskalské o svou stěnu Martinskou přišlo)

Tajná skrýš v Kořenského prameni (malá jarní vzpomínka na "krále Skaláku" )

Hruboskalský značkovník (přejezdový rygol na červené)

Hruboskalské podzemí

(tajná chodba v Dračích skalách)

Tančící zbojník v Zámecké rokli (největší rytina ve skalním městě - památka z padesátých let)

Tajemství jara - báseň z roku 1899

Hruboskalský značkovník (směrovka pod mostem)

Keltové by tudy nechodili

(záhadná věž Stojan a jeho brána)

Stával na vyhlídce U Lvíčka gloriet?

(po stopách vyhlídkového altánku)

Pohádka - báseň Vlastimily Hlavaté

Hruboskalský značkovník (nová odbočka na červené)

Zajímavá nezajímavá cesta

(po asfaltce pod hřebenem Valdštejna)

Důvěrnosti staré pohlednice (starosti roku 1916)

Hruboskalský značkovník (rozcestí pod Valdštejnem)

Až vyjedou hruboskalští rytíři...

(o prvním reliéfu v Kopicově galerii)

Hruboskalsko má aktualizovanou mapu (nově vydaná mapka s měřítkem 1:8000)

Hruboskalský značkovník (odbočka do skalní galerie)

Je Hlavatice bezpečná?

(podivná skalní věž proměněná v rozhlednu)

Strom s kruhem zmízel! (o horolezecké kuriozitě)

Nezbedný Amorek v Kopicově galerii

Hruboskalský značkovník (technická památka na Valdštejně)

Přetížený balvan ze Sahary

(skalka  na turistické trase)

Zapomenutá filmovací místa

(filmová povídka Smrt na Jehle)

Verše neznámého autora:

Správnej konec a Tak pokračujem

Hruboskalský značkovník (zkratka žluté značky)

Kde jsou klenoty Kateřiny ze Štítar? (romantická legenda o poslední obyvatelce hradu Valdštejna )

Šťastná ruka ve skalkách Krokodýla (skalní kuriozita - legrácka nebo zrození pověry?)

Den, kdy přiletěli motýli (ještě nemáte motýlí loučku?)

Hruboskalský značkovník (improvizovaná odbočka)

Po stopách vládního usnesení č. 185/75

(dlouhodobá koncepce rekreace obyvatelstva)

Tajemství pod Čertovou rukou  (hraniční kámen)

Senzační odhalení - Jelínek šidil na botách! (porovnání obuvi pískovcových skulptur sv. Floriana )

Hruboskalský značkovník (poloprázdná dvojznačka na modré)

Vzpomínka na skrytou romantiku Žaludštejna (zbytky malebného místečka v Údolíčkách)

V cestě stojí kamenné křeslo  (turistická památka pod Předním Skalákem)

Tajemná podoba Kočičí hlavy (skalní věž v Předním Skaláku)

Hruboskalský značkovník (značka v objetí korovitky terčovité)

Stosedmdesátiletý půvab vzduchových lázní

 (jubileum sedmihorských lázní)

Láskyplný zásah do lomařova loga (další rytina utrpěla újmu)

Srdcové číslování (záhadná rytina na Eliščině procházce)

Mamert Knapp na Valdštejně? (stopa pražského nakladatele)

Hruboskalský značkovník (šipka k Sedmihorkám)

Záhada pěti hradů

(úvaha nad hruboskalskou hradní úrodou)

Okružní výlet přes pět hradů kolem Horského hřebene

Hraniční čára na Zlaté stezce (vyznačení katastrálních hranic u Čertovy ruky)

"Jarní tání" - báseň Mikyho Marusjaka

Hruboskalský značkovník (rozcestník na Pramenné cestě)

Skalní město pod ochranou světců (přehled svatých, jejichž zpodobnění je svázáno s Hruboskalskem)

Jarní magie u Kopicova statku (reliéfy pod sochou sv.Jiří)

"Zimník" - báseň Vlastimily Hlavaté

Hruboskalský značkovník (krásná šipka v Kopicově galerii)

Chybějící stopy hruboskalské obory (kudy vedlo osm kilometrů laťkového plotu)

Záhadné sloupky u Třetích vrat

(opravdová záhada čekající na své objevitele)

Konec pohádky o partyzánech pod Čertovou rukou (poničení jedné zajímavé historické rytiny)

Hruboskalský značkovník (žlutá pod Hlavaticí)

Co bylo dřív, jeskyně nebo Jenovefa?

(původ názvu skalní věže poblíž Krokodýla)

Příběh troudnatců na Eliščině procházce

(obyčejný strom s neobyčejnou historkou)

"Paměť kamene" - báseň Mikyho Marusjaka

Hruboskalský značkovník (letní poezie za Koupákem)

Která Čertova ruka je ta pravá?

(rozehrání úvah o jedné bizarní skalní věži)

Vzpomínka na radu Horsta

Hruboskalský značkovník (zbytek jedné zrušené značky)

Stopy slavného května (rytiny okének a křížků)

Malířka Českého ráje z pensionu Harmonie

(příběh jednoho obrazu)

Pidižvíci z vesmíru v jehličí hruboskalských lesů (hlenky na cestách)

Hruboskalský značkovník (samorost od Kopicova statku)

Bitka o českého lva

(příběh skalní rytiny u Smíchouzova rybníčku)

Romantika v zatáčkových skalách

(opomíjený kout poblíž Valdštejna)

Velká láska Marie (památník v bukové kůře)

Hruboskalský značkovník (princeznička z Prachova)

Zatáčka vysekaná do skály

(ukázka umění kameníků a stavitelů silnic)

Borovice na Angrově stezce

Nenápadný slavný Photo Point (vodnický pařízek ve Smíchouzově rybníčku)

"Předjaří" - Jaromír Juan Hlavatý

Hruboskalský značkovník (zelená u Radeče)

Zázraky přírody ve vedlejší rokli (mechové údolí a skalní brány pár kroků od Adamova lože)

Český ráj po sedmihorsku

Zimní les (úryvek básně 1935)

Hanke pod Čertovou rukou

(skalní rytina z dvacátých let)

Hruboskalský značkovník (papouškový sloupek)

Že by ve Skaláku chyběl čarověník? Ani náhodou! (mýty a to ostatní o čarověnících)

Stěna ruských jmen

Vánoční strom (báseň 1892)

V zatáčce nad Gotickou cestou

Hruboskalský značkovník (kůra shazující značku)

Draků není nikdy dost

(podoba dračí hlavy poblíž zámku)

Král hruboskalských buků

Sníh bude s vichrem burácet (báseň 1892)

Vzpomínka na výlet? (rytina na Mariánské vyhlídce)

Hruboskalský značkovník (zelená u Radeče)

Velké stěhování z Hrubé Skály na Karlův most

(dílo hruboskalského sochaře Jiřího Nováka)

Čertovské vidle nad Čertovou rukou

(zajímavý strom)

Máte motejlovou louku?

Báseň "Po vlasti" - K.V. Rais 1884

Malé záhady jsou také záhady

(skalní rytina na Pašerácké stezce)

Hruboskalský značkovník (červená pod Hlavaticí)

Kolik démonů útočí na svatého Prokopa? (tajemné obludky kroužící kolem sochy v Dračích skalách)

Záhada zakroucených buků (spirála přírodních sil v několika hruboskalských stromech)

Pejskové ve Skaláku: Spánek pod botou

Hruboskalský značkovník (mech a lišejníky v Údolíčkách)

Jak odcházejí legendy... (osudové setkání spisovatelky Vlasty Štáflové a horolezce Josky Smitka)

Hruboskalský značkovník (cyklotrasa 4015)

Loutkáři zarytí do pískovce

(tajemství Skály loutkářů u zámku Hrubá Skála)

Drobná památka (zbytek sloupku po bývalém turistickém ukazateli u pramene Kořenského - na původním Konci světa)

Hruboskalský značkovník (buk pod Prachovnou)

Princ Bajaja to s draky uměl

(putování skalním městem po filmovacích místech kultovní vánoční pohádky "Princ Bajaja")

Kolem Cestníku k Valdštejnu (zajímavá může být nezajímavá cesta lesem bez vyhlídek)

Pravda skrytá pod hradem (svědectví z německé okupace na rytině schované ve skalách pod Valdštejnem)

Listopad - čas vzpomínání, světýlek a barevného listí ... (symbolický hřbitov horolezců poblíž Mariánské vyhlídky)

Rudá záře v Arboretu  -  Hruboskalský značkovník

Na sekvoj se původně nedostalo ... (Sekvojovce obrovské, kalifornské stromy gigantické, porostou po staletí v Arboretu.)

Zanikající Váchova rytina (výletník z devatenáctého století nebo stavitel Angrovy stezky?)

Našlo se poblíž Mariánské vyhlídky (fotoaparát, hořící cigareta nebo inzerát k seznámení ...)

Zapomenutá vyhlídka na Zlaté stezce Českého ráje

(podivný skalní přírodní útvar nebo z pískovcové skalky upravená vyhlídka do dříve odkrytého a dosud malebného údolí Čertovy ruky)

Fialová pohádka - kvete vřes

Báseň "Skály" z nově vydané sbírky "Renesance snílků"

Nezapomeňte na pohlednice

(o hruboskalských pohlednicích a jejich autorech)

Černýš hajní

Cesty blesků

(fulgurity jsou vzácné stopy po úderech do vrcholů skal)

Skalní rytiny - "Bylinná" Jaromír Juan Hlavatý - Hruboskalský značkovník

Blesky nad Skalákem

(vzpomínka na tragedii na Větrníku v roce 1969)

Bouřkové signály

(o hruboskalských bouřkách)

Jan Neruda v lázních

(výročí narození vzácného lázeňského hosta)

To velké staré slunce (Jan Neruda - báseň)

Hruboskalský značkovník (romantická červená)

Záhada cyklotrasy "4010"

(co v návodu na cyklistický výlet nebylo)

Rozkvétá růžová zvonkohra - Recept na kosmatici - Koza výletnice - Hruboskalský značkovník

Ztracená Mariánská skála

(kterou skalní věž nazval Jan Lexa z Aehrenthalu po své manželce Marii? Není to jasné, a možná ani nikdy nebude ...)

Mařinka vonná - Už je zase tady čas školních výletů - Hruboskalský značkovník

Čarodějnice na skále

(přírodní útvar, který hodně napovídá)

Příběh ztracené panenky

Hruboskalský značkovník

Rozlámaná skála u Adamova lože

"Duben" Jaromír Juan Hlavatý - Hodovací stoly veverek - Koupák má web - Pozor na vajgly - Krajina magických sil - Turistické značky do sbírky

Posvátná místa na Hrubé Skála - balvan v zatáčce

"Mlha" Jaromír Juan Hlavatý - "Tajemný Český ráj" - Dub v PR Bažantník

Temné síly v Dračích skalách

"Zima" Jaromír Juan Hlavatý

Paní fabrikantová v Sedmihorkách - v lázních se odehrává část románu Gustava Pflegera Moravského "Paní fabrikantová"

Zbytek plotu obory

Pejsek z Koupáku

Je to krásný a tichý kout ...

Dušičková nálada, mlhy, tma ... a strašidla - Predátorovy stopy? - Velký tmavý bratr, malý bílý bratřík

Hlava umrlce nebo Osudová?

Osudné házení šiškou - Zapomenutý příběh -Zmatek v Eliškách (Elisabetin pramen)

Lom nebo příliš hranatá skála?

Poslední ocún u Arboreta - Pes na Sahaře