Květen

 

 2014

 

Hlavní stránka

 

 

 


 

 

 

 


Popisovaná místa v PR Hruboskalsko jsou dostupná na trasách turistických značek. Netřeba vstupovat mimo cesty.


 

Citát na uvítanou:

"Až zřel jsem jednou s podvečerem

těch samot vzácnou zvěř.

Šel kdosi v mlází, stínu šerém,

a nepohnul se keř,

šel prostovlasý, s kavčím perem

zatknutým za kadeř."

              - z básně "Balada z Českého ráje", J. Kolman Cassius, 1946

Heydrichův odkaz v hotelu Podháj

 

Měsíc květen mívá v běhu hruboskalského roku zvláštní místo. Kromě rozjásané přírody poskytuje návštěvníkům vzpomínku na Karla Hynka Máchu (díky obrazu v kapli na Valdštejně), a více než jiné kalendářní měsíce připomíná dobu německé okupace. Právě tady tohle období zůstalo všude přítomné na rozdíl od jiných skalních měst, zarostlých, nepřístupných a stojících stranou událostí.

Na malém prostoru skal a lesů se děly věci, které i po tolika letech vzbuzují zvědavost. Pobývala tu pražská smetánka včetně Vlasty Štáflové, na procházky ze svého úkrytu vycházel dr. Krajina (pojednává o něm "Balada z Českého ráje"), v jeskyni pod Kopicovým statkem byli ubytováni partyzáni, Joska Smitko zdolával obtížné věže a kvůli rytině českého lva zmlátil příslušníky hitlerjugend, v Konicích na půdě měli tajnou vysílačku, a celé území patřilo šlechtě hlásící se k němectví. To je jen zjednodušený výčet. Ale i ten vzbuzuje otázku - jak se sem všichni vešli? Jak se potkávali na cestách? A aby toho nebylo dost, na jaře roku 1943 byl hotel Podháj vybrán jako vhodný objekt pro uskutečnění odkazu Reinharda Heydricha.


V květnu 1943 zahájila Národní odborová ústředna zaměstnanecká (NOÚZ) rozsáhlou zotavovací akci pro české dělníky. Vlaky s rekreanty z průmyslových závodů se rozjely do předem vybraných letovisek a lázní, především moravských. Hlavní základnou se staly Luhačovice, kde se do zotavovací akce zapojilo sedm hotelů. Z Českého ráje byly na seznam vybraných středisek zapsány pension Podháj (50 lůžek) a pension Štekl (80 lůžek).

Zotavovací akce pro české dělníky byly součástí protektorátní sociální politiky, jejíž program stanovil ještě před svou smrtí Reinhard Heydrich. Proto byly nazvány  jeho odkazem. Letních zotavovacích akcí "Odkaz Reinharda Heydricha" se v letech 1943 a 1944 zúčastnilo více než třicet tisíc dělníků z celého Protektorátu.

V prvním roce zotavovací akce rekreanti z Podháje posílali pozdravy domů na místních pohlednicích. Například jeden z nich jich zakoupil povícero (byly vydány turnovským knihkupcem Krejčíkem), kreslil na ně tužkou obrázky z výletů a posílal je své matce do Olomouce s připomínkou, aby mu je schovávala. Poslední lístek odeslal 19.srpna 1943 s poznámkou  "Ani nevíš, drahá maminko, jak už se těším domů" a s prosbou, aby na něj čekala na nádraží u rychlíku o 22 hod. 49 min.

O rok později se o to postaral útvar propagandy NOÚZ a připravil propagační pohlednice  jednotlivým zotavovacím místům. Pension Podháj obdržel pro potřebu rekreantů pohlednici, vypovídající o pěkných odpočinkových a bezstarostných časech, které měli protektorátní dělníci při zotavovací akci na Hruboskalsku prožívat. Jsou tu otevřená okna naznačující teplé letní počasí, restaurace pod stromy včetně pohotového číšníka je připravena pohostit osazenstvo vracející se z výletu, a automobily v popředí naznačují jistý rekreační luxus. Tuto pohlednici pensionu Podháj odeslal rodině jeden pražský rekreant s textem:

"Srdečný pozdrav z Českého ráje zasílá Váš Táta. Šťastně jsem dojel. Jsou tu samí Ostraváci a Brňáci. Jenom 2 z Prahy. Další napíšu."

Jiný dělník z Příbrami píše v květnu 1944 do továrny svým spolupracovníkům:

"Jest zde velice krásně, takže se ani nemám chuť vrátit."

S tímhle prohlášením se dá i po sedmdesáti letech bezvýhradně souhlasit.

 

 

Pohlednici s lákavou fotografií zhotovil útvar propagandy NOÚZ pro rekreanty roku 1944.

Na zadní straně pohlednice je text:

Mašov - Český ráj - Pension Podháj, Zotavovací akce 1944 "Reinharda Heydricha"

 

 Stopy protektorátních dělníků

Na pískovcových skalkách a balvanech podle známých cest, nejvíce u Krokodýla a při Angrově stezce, se vyskytují rytiny, které se nehodí k běžným čmáranicím příležitostných výletníků z dvacátých nebo třicátých let minulého století. Tyto nápisy spojuje charakteristické provedení a společné znaky:

- název města z průmyslové oblasti

- letní období 1943 nebo 1944

- precizní provedení rukou zvyklou na nářadí

- mužská příjmení

Je možné, aby tyto památky po sobě zanechali účastníci dvou protektorátních zotavovacích akcí? Zvláště když podle pohlednice pražského dělníka víme, že místo, odkud kdo pochází, mělo u rekreantů velkou váhu? Při troše shovívavosti a po prohlédnutí přiložených ukázek to snad připustit můžeme.


 

 

"VAŠUT ED.  ROŽNOV"

Ve městě Rožnov pod Radhoštem žije 117 obyvatel s příjmením Vašut, což je největší počet nositelů tohoto jména v celé ČR. Rožnov je město dostatečně průmyslové.

Rytina je na balvanu při Angrově stezce pod Kapelníkem.

 

 

"KLADNO R ONDRÁK 1943"

Tato rytina má všechno, co má mít, aby splnila příslušnost k zotavovací akci. Průmyslové město, mužské příjmení a rok 1943. Je poblíž Adamova lože.

 

 

"VLČEK PILNÍKOV"

Název obce je poněkud nečitelný. Rytina je u Angrovy stezky pod Kapelníkem.

 

 

"BP DROŽDÍN 1943"

 nachází se při Angrově stezce pod Kapelníkem. Droždín je městská část Olomouce.

 

 

"M. OSTRAVA 1943"

Mor.Ostrava je doplněna symbolem horníků, což jsou zkřížené nástroje mlátek a kladívko. Jakou lepší informaci si od rytiny z roku 1943, která by potvrdila přítomnost zotavovaných protektorátních dělníků, přát víc? Nachází se u Krokodýla.

 

 

"ŠUMICE 1944"

Tato profesionálně vyvedená rytina se nalézá pod částečně zříceným balvanem rovněž u Krokodýla. Šumice je obec u Uherského Brodu a bývala proslulá velkým počtem zedníků.

 

 

Ze zlatě hořícího

keře čilimníku

a s větve ojíněné,

chmýří jen a pýr,

zazpíval kousličkami

konopáskův hlas:

mír větvím pučícím

a teplo hnízdům ptačím,

vám zlaté štěstí,

mláďata pípající,

jabloni křehnoucí

v dubnové metelici

slunce a mír!

 

Jaroslav Kolman Cassius

z básně "Květen", 1937

 

 


 

 

Hruboskalský značkovník

 

Jen tak podomácku vyvedené písmeno "K" a šipka ukazující přes cestu do lesa při modré značce - co by to asi mohlo být? No, přece odbočka do Kopicovy galerie! Dříve by se dalo uvažovat i o nasměrování ke Koupáku, ale to už není možné.

 


 

Citát na rozloučenou: 

"Když voda šumí v listí stromů

jako van perutí

a léta zpěv a rachot hromu

v skal usne klenutí,

tu vzpomínám cestou domů

mstí zapomenutí."

                       - z básně "Balada z Českého ráje", J. Kolman Cassius, 1946

 

Hlavní stránka