Hlavní stránka

 

 

 

 

 


 

 


 

Popisovaná místa

 v PR Hruboskalsko lze najít u hlavních cest a turistických značek.

Netřeba vstupovat do porostu mimo cesty.

 


 

 

 

Bajonet

po Němcích

 

Jaroslava Šálková

 

Napětí a humor,

čtení vhodné pro

příjemný víkend

 

 

Tři detektivní příběhy s Olivou Foglovou vydalo nakladatelství Václav Vávra pod jedním názvem

"Bajonet po Němcích"

Ilustrace:

 Marko Čermák.

 

 

 

 

 

 

 

 

Citát na uvítanou:

"Noc a šero dřímá kol, přes planinu, horu, dol,

jemný spánek tiše vane; z jasných nebes libě kane

luzný sen a blahý mír. Vše již dřímá, šíř a šíř -"

                           - Václav Bolemír Nebeský, 1838

   Princ Bajaja to s draky uměl

 

 

Filmová pohádka "Princ Bajaja" je hruboskalský kultovní film. Nejde jen o množství použitých natáčecích míst, ale o skvěle vystiženou atmosféru podzimního skalního města, kdy oblačná obloha klesá do roklí jako mlhová duchna, z každého temného skalního koutu může vyjuknout okatá dračí hlava, dlažba na zámku je mokrá po dešti až koním princů kloužou kopyta, a zvlhlé kapradí se kroutí nad spící princeznou.

Na tuhle pohádku si vzpomene mnohý návštěvník a touží si prohlédnout místo, kde princ Bajaja noclehoval, kde bydlela princezna a odkud byla do propasti vrhána zlotřilá cháska Černého rytíře. Proč si tedy nevyjít na vánoční výlet po stopách příběhu o statečném princi Bajajovi, krásné princezně, loupeživém rytíři a drakovi labužníkovi?

 

Poprvé se Hruboskalsko s princem Bajajou potkává na tomto místě. V zatáčce vysekané do skály přepadla loupeživá cháska povoz. Princ Bajaja zasáhl. Část zásahu se natáčela přímo u zatáčky, část zřejmě v pražské oboře Hvězda, u známého stromu s chůdovými kořeny na naučné stezce.

 Místo: zatáčku si můžete pohlédnout nad Arboretem na trase červené turistické značky na Valdštejn.

 

 

 

 

A máme tu pohádkovou krčmu, kde princ Bajaja posvačil, seznámil se s Černým rytířem a získal přátelství mluvícího bělouše. Jedná se o dvůr Kopicova statku. Před statkem stojí socha sv. Jiří, bojujícího s drakem (na Hruboskalsku se draky nešetří). Pozorný divák může při jedné scéně, kdy jsou vrata do dvora otevřena, sochu před statkem zahlédnout.

Místo: odbočka modré značky do Kacanov z červené značky na vrchu Cestníku. Statek a jeho okolí je soukromé vlastnictví!

 

 

Pro jímavou scénu, kdy princ hovoří s koněm o cestě za pravým štěstím, si musíme odskočit pár kilometrů dál ke známému Věžickému rybníku do Podtroseckých údolí. V době natáčení byl trochu vypuštěn. Romanticky vyhlížející rybník si zahrál i v jiných filmech, např. "Jak poslat tatínka do polepšovny" nebo "Draculův švagr".

Místo: naučná stezka Podtrosecká údolí, Věžický rybník.

 

 

 

A jsme zpátky na zámku Hrubá Skála. Zámek je provozován jako hotel, je možné si prohlédnout nádvoří, vystoupat na věž a navštívit vinárnu. Vybírá se vstupné. Touto branou přijížděli princové na námluvy s princeznou a drakem.

Místo: zámek Hrubá Skála, přístup k první bráně od parkoviště

 

 

 

 

 

Nádvoří zámku. Z těchto oken princezna Slavěna přihlížela příjezdu princů, rytířskému souboji i závěrečné bitce. Na dlažbu padali princové jak hrušky, když je Černý rytíř zasáhl svým dřevcem.

Místo: nádvoří zámku Hrubá Skála.

 

 

 

 

 

Z věže se díval král na hejna vran, vyplašených přilétajícím drakem. Vrány kroužily nad Dračími skalami opravdu zlověstně, a nic na tom neměnil fakt, že působily poněkud vycpaně.

Místo: zámek Hrubá Skála - na věž je možné vystoupit, vybírá se vstupné.

 

 

 

 

 

 

 

 

Skalní soutěska, kterou princ Bajaja projížděl na mluvícím bílém koni. Soutěska je mnohdy omylem považována za princovo nocležiště.

Místo: do soutěsky je možné nahlédnout ze silnice, po níž vede červená značka od zámku k Adamově loži.

 

 

 

 

 

 

 

A máme tu populární skalní skrýš zvanou Adamovo lože. Tady princ nocoval a hovořil s běloušem. Vlevo na staré vytesané pohovce měl lůžko, vpravo na malém oltáříku truhličku a meč. Pokud si vzpomenete, ve filmu byly záběry orientovány směrem jako na obrázku - kůň s princem vstupovali do skrýše ze skalní pukliny v levé stěně, kde ovšem průchod není. Schody byly zamaskovány.

Místo: Adamovo lože - skalní soutěska na červené a žluté značce z Hrubé Skály na Valdštejn

 

 

 

Tenhle most, vedoucí do hradu Valdštejn, pozná každý příznivec filmu "Princ Bajaja". Tudy projížděl kočár, vezoucí princeznu Magdu Vašáryovou hladovému drakovi napospas. Pro filmaře velmi efektní, silnička se kroutí pod jednotlivými oblouky. Letmý záběr mostu se mihne i ve filmu "Tajemný hrad v Karpatech."

Místo: hrad Valdštejn

 

 

 

 

 

Ve filmu je možné takhle poskakovat - kočár s princeznou odjíždí z nádvoří zámku Hrubá Skála, projede pod mostem na Valdštejně o tři kilometry dál a vrátí se znovu blíž k zámku - tohle je cesta, po níž kočár projel, zastavil a na prosvětleném místě si princezna vystoupila. Do dračí sluje ve filmových ateliérech došla pěšky.

Místo: skalní oblast Sahara, písčitá lesní cesta pod věží Skaut. Místo je dostupné po žluté značce mezi Mariánskou vyhlídkou a pramenem Barbora.

 

 

 

 

 

 

 

Přes tyto hradby  byla pěkně po staročesku, tj. defenestrací, vykázána ze zámku zlotřilá čeládka Černého rytíře. Efektně se zlotřilci snášeli na dno Zámecké rokle, ale už v podobě příliš zřejmých figurín.

Místo: nádvoří zámku Hrubá Skála. Pokud sejdete Myší dírou pod zámek, můžete si prohlédnout i místo dopadu čeládky a posoudit, že to je opravdu hodně vysoko.

 

 

 

 

 

 

Tahle scéna se filmem jen mihne. Je to večerní pohled na zámek. Princezna dlí v osvětleném okně a láska a statečnost vítězí.

Místo: Mariánská vyhlídka (žlutá turistická značka)

 

 

 

 

 

 

 

Hruboskalské zlaté kapradí posloužilo spící princezně jako poduška. Kde se dá kapradí najít? Na Hruboskalsku všude.

 

 

 

 

 

 

 

 Z Pirkštejna k Věžickému rybníku

 

Československou pohádku "Princ Bajaja" natočil v roce 1971 režisér Antonín Kachlík. Předlohou filmu, i když vzdálenou, byla pohádka Boženy Němcové. V hlavních rolích jako princezna Slavěna zářila Magda Vašáryová (stále v bělostných šatičkách), prince Bajaju hrál Ivan Palúch a hlas mluvícího bělouše patřil Petrovi Štěpánkovi. Loupeživého Černého rytíře, který opravdu každým pohledem naháněl strach, hrál Fero Velecký. Někdy se zapomíná, že v pohádce vystupuje mluvící kůň, a hlas Petra Štěpánka je mylně připisován dabingu hlasu slovenského prince.

Začátek pohádky se natáčel na hradě Pirkštejně v obci Rataje nad Sázavou, jenž představoval rodný hrad Bajajův. Ani se nechce věřit, že se princ později stal úspěšným zahradníkem, když  hradní nádvoří nechal zarůst plevelem. Princova cesta za štěstím zbloudila do Vysokých Tater, a další příběh s drakem a princeznou se točil na Hruboskalsku a u Věžického rybníka.

Scéna rytířského souboje na koních s dřevci a scéna rvačky na meče s loupeživou cháskou se natáčely bez dablérů. Ivan Palúch při nich musel prokázat svou "princovskou" zdatnost, ale to nejspíš nebyl problém - bylo známo, že se šermu věnuje. Právem to byl tedy on, kdo zahajoval středověké dny, pořádané v létě v hotelu Hrubá Skála!

 

 

Po stopách draků

 

Hruboskalští draci existují, a nejsou to jen bájní draci, poletující nad vrcholky věží.

 Až půjdete od zámku k lázním, stavte se na chvíli pod Dračími skalami u sochy sv. Prokopa.

Ze stěn jeho jeskyňky na světce útočí draci  s křídly a ocasy. Je jich sedm, jako je smrtelných hříchů.

 

 

Někteří draci nejsou příliš patrní, objeví se jen při určitém světle. Vždyť taky byly do skály vtesány v roce 1735! Zub času si na nich zahlodal, přestože v jeskyňce jsou reliéfy draků lépe schovány, než kdyby byly vystaveny větru a dešti.

 

 

V chmurném zimním dni, za skřeku vran a skučení  větru zapůsobí draci strašidelně. Nedotýkat se. Člověk nikdy neví, co je ukryto v Dračích skalách!

 


 

 

Hruboskalský značkovník

Šipka na buku pod Valdštejnem nabádá výletníky, aby to k hradu vzali zkratkou. V letní zeleni je značení půvabné, v podzimních barvách přímo úchvatné! Ale kočár s princeznou by tudy neprojel ...

Citát na rozloučenou:    "Zajímavostí místa je určitě i to, že se tu točily scény z filmové pohádky o princi Bajajovi. Záhadou však zůstává, jak do těchto míst dostali jeho koně, protože přístup je velmi problematický i pro širšího člověka."

                                           - I.Rozehnal o Adamově loži

 

Hlavní stránka