|
V
jednom zámku poblíž Sobotky právě probíhá prohlídka. Návštěvníci
se zastavili u starožitné ocelorytiny, na níž výletníci v dobovém
oblečení pohlížejí z vyhlídky přes bohatě pískovcové skalní
město na vzdálené Trosky.
"Tady vidíte," vysvětluje mladičká průvodkyně, "jak si malíři devatenáctého
století pomáhali fantazií, když kreslili nějakou krajinu. Tak
veliké skalní město blízko Trosek není. Ta vyhlídka na
obrázku tedy neexistuje, a je vymyšlena, aby kresba vypadala co
nejvíc romanticky. Až si to prohlédnete, vrátíme se zpátky na
chodbu."
Jeden starší pán zkoumá obrázek poněkud déle, pak se
zatváří, jakoby krajinu poznával, a povídá:
"Slečno, byla jste někdy na Valdštejně?"
 Taková zvídavá otázka - která vyhlídka mohla být tou první, z
níž se první výletníci rozhlíželi po skalním městě? Lehká
odpověď: tou první mohla být jen vyhlídka ze zdí hradu
Valdštejna, a to směrem přes skalní město na Trosky - ovšem
dokud nebyla
postavena silnice "valdštýnsko-skalská", která přinesla další vyhlídky, třeba dnes zapomenutou vyhlídku u
Čertovy ruky (zaznamenanou jen na starých pohlednicích), potom
"vyhlídku na Skalní město", dnes zvanou U Lvíčka, a nakonec i
nejvíce známou vyhlídku na Kapelu.
Vyhlídka U Lvíčka je na dojmy z působivého pohledu na mohutné
pískovcové věže a masívy nejbohatší, nádherně panoramatická,
a poněkud připomíná starou váhu. Do široka
rozložený pohled na Kozákov a kopcovitý obzor (vzadu při vhodné
viditelnosti a sněhové pokrývce vykukují Krkonoše) jako misky na starých vahách
uzavírají zarostlé masívy Čertovy ruky na
levé straně a Cikána po straně pravé. Uprostřed, jako jazýček
vah, dominuje seskupení věží kolem Sfingy. Vrchol Cikána tvoří pohádkový svět tak uzavřený a
nedostupný, že není možné si při pohledu na něj nevzpomenout na
Doylův "Ztracený svět". Cikán je ostrov sám pro sebe, nezávislý na
okolí. Jen ten malý dinosaurek chybí.
Na vyhlídce U Lvíčka je
podrobný reliéf s názvy věží. Můžeme si prohlédnout pěkně jednu
po druhé, a třeba i vyhledat podobu Sluneční věže, kde je v jeskyni do pískovce vtesaný reliéf s tváří Josky
Smitka. Zhotovil ho sochař Valerián Karoušek. Jeskyně je
dostupná jen horolezecky.
Sfinga (vlevo) jako jazýček na váze, vpravo nepřístupný masív
Cikána
Levá strana váhy - skalní masív Čertova ruka, úplně vlevo
vykukuje Sluneční věž.
Vyhlídka U Lvíčka je
zajímavá i jinak. Je tu plochý opracovaný balvan, který možná
sloužil jako spodní
část glorietu, vyhlídkového altánu. Je tu plošinka s otisky
brzdných drah - dříve tu bývalo cyklistickým zvykem dojet na okraj
propasti "na doraz". Tady měly brzdy trubkového
oře před zraky vyděšených pěších turistů předvést, co
pro ně znamená povel "Zastavit!". Bohužel zlomyslná
setrvačnost může tělnatějšího cyklistu přehodit přes
řidítka do hlubiny. U
Lvíčka
skutečně došlo k vážnému úrazu cyklisty, který se zřítil
z vyhlídky do nepřístupného terénu.
Okraj propasti na vyhlídce U Lvíčka s otisky brzdných drah
 Je
to pouhá náhoda? To si takhle nějaký putující chodí po
hruboskalských cestách (značených, pochopitelně) a na
pískovcové stěnce vidí monogram F.B.
"Pěkně vykreslené béčko," řekne si putující, "devatenácté
století, to ještě uměli pěkná písmena."
Tohle si putující řekne a jde dál. Zajde až ke Krokodýlovi, a
zase vidí monogram F.B.
"Pěkně vykreslené béčko," řekne si putující, "to už tady dneska
bylo."
A zase jde putující dál. Takhle ve stínu pod převislou římečkou
podzimní slunce osvětluje další pěkný monogram.
"Zase F.B.," řekne si putující a začne panikařit z nálezu podivného fenoménu.
Je to pouhá
náhoda? Možná některý host ze sedmihorských lázní chtěl tímto
způsobem zaznamenat svoji přítomnost. Iniciály F.B. s typickým tvarem béčka, někdy s
letopočtem, někdy bez, jsou rozeseté ve Skaláku na hojně
navštěvovaných místech. Je tu rok
1895, následuje rok 1914 a další je rok 1928. Rozsah těchto tří
letopočtů pokrývá celý dospělý věk. Je zajímavé, jak tvar písmen
vystihuje náladu příslušného období. Rok 1895 je vyveden pečlivě
až úředně stroze, rok 1914 je chudičký a úsporný jak válečná
léta, a rok 1928 odpovídá rozevlátému stylu art deco. Vyrytých
monogramů F.B. se jistě najde na stěnkách a balvanech podle cest mnohem víc, zejména pokud
jejich autor navštěvoval lázně každoročně. Stačí si jich všimnout...
Monogram F.B. z roku 1895
Podobný monogram z roku 1914
Do třetice - stejný monogram F.B. z roku 1928
|
Podzim
Stříbrná vlákna pavučí,
to stáří bílý je vlas,
a dálky měkce zamžené,
zastřený očí jas.
Pod spadlým listím v záhoně
spí vůně růží od léta,
to tiché jeho vzpomínky
na léta mládí zakletá.
Jde tiše s hlavou schýlenou
a vzpomínkám jen žije,
slyš větru kvil, to přesmutné
přehrává melodie.
A v listí, v trávě zavlhlé,
smáčené ranní mhou,
jak srdce jeho stesklo si,
to slzy jsou...
K.Babánek, 1934
Hruboskalský značkovník
Těžko se už zjistí, kam přesně posílala takhle plechová rezavá
šipka zasazená do kůry letitého smrku - ale v době svého mládí
byla jistě hodně užitečná...
|
