Říjen

 

 2019

 

 

 

 

Hlavní stránka

 

 

 

 

 


 

 


 

Popisovaná místa

 v PR Hruboskalsko lze najít u hlavních cest a turistických značek.

Netřeba vstupovat do porostu mimo cesty.

 


 

 

 

 

 

 

 

 

 

Citát na uvítanou:

"Vstává se časně ráno před pátou hodinou a po užití koupele odebeřou se hosté

do lesa a sice buď si vyjdou na Hrubou Skálu nebo na Marianskou skálu, neb

k Podhájí, neb prochází se cestou pramenní užívajíce spolu studenou osvěžující

vodu, jež zde v četných pramenech podél cesty prýští. Teprvé před půl osmou

hodinou  schází se hosté ku snídani k níž se dá znamení zvoncem."

                                                       - Václav Durych, 1886

   Tajnosti nenápadných skal

 

Víme, že na žebříčku nejvzácnějších skalních rytin se skví Antimona hodně nahoře. Nějaká dobrá duše ji očistila od mechu a tím prodloužila její viditelný život. Původ Antimony zůstává záhadou, a podobně záhadné je i blízké okolí. Tvoří ho nenápadný skalnatý lesní kout, opuštěný a nevyhledávaný. Kolem vede široká cesta dolů, spojnice pramenů a Sahary, ve zlatém věku lázní společensky vytížená. Nejspíš proto jsou tady tak zvláštní památky...

Různě poházené balvany ve svahu mají na stěnkách obrácených k cestě stopy mnoha rytin, dnes už těžko rozpoznatelných. Jedině dvě slova ROCHER JOSEPH a snad znak erbu jsou ještě patrné, a pod nimi letopočet 1872. Možná se jedná o nápis "Josefova skála" ve francouzštině, možná se jedná o vzpomínku na návštěvu vzácného lázeňského hosta, možná je to prastaré označení pozemku s číslem 872. Kdo ví ...

 

 

Zvedneme-li pohled od balvanu vzhůru, vidíme temné nevýrazné souskalí, s příliš rovnými kolmými stěnami, připomínající poměrně rozsáhlý lom, snad dodávající materiál pro stavbu lázní. K záhadě ROCHER JOSEPH můžeme tedy přidat další domněnku, že nápis je název lomu a letopočet znamená rok jeho uzavření.

 

 

Kolik zajímavých památek ze starých časů postupně zaniká v tomto zarostlém lese a co mají společného s Antimonou za rohem, to jsou vzrušující otázky. Možná, že někomu nenápadné balvany u cesty pod temným lomem napoví víc - pokud ovšem neschovaly všechny své poklady do mechu...

 

Jeden z balvanů nad cestou zdobí rámeček na nápis, stále zachovalý.

 

Jen pozorné oči zachytí v zeleném mechu na jednom z balvanů u cesty křížek (označení katastru na tomto místě nemá smysl) a nad ním a kolem něho celý houf písmen. Snad se ještě dají rozluštit. Existuje písemná zmínka, že jeden z Valdštejnů tady někde nechal pohřbít svého oblíbeného loveckého psa.

 

 Kam chodívali dravci na oběd

 

Na často využívané lesní stezce (dříve zelená značce) z autocampingu pod Maják se dá narazit na jednu pikantní drobnost. Je to tlející pařez, trčící uprostřed cesty. Pokud se zastavíme a trochu prozkoumáme břeh nad ní, možná nalezneme  nějaká ptačí pírka. Tenhle pařízek, když ještě byl pohodlným posezem, sloužil jako jídelní stůl pro dravce z Čertovy ruky a Majáku. Pokaždé se tu našly zbytky peří straky nebo holouběte.

Jednou si nějaké dítě na pařízku hrálo. Postavilo nahoře z dlouhých klacíků hrad nebo snad chaloupku, a svůj výtvor po sobě neuklidilo. Trčící klacíky dravcům nedovolily přistát, a tak dnes už je bohužel starý pařízek opuštěný. Dravci do své oblíbené jídelny už nelétají.

 

 

 

Vysoko...

 

Vysoko nebem plují oblaka,

podoby divné kouzlíš

v jejich tvary,

a v modravu je zříš se rozplývat,

jak dávné vidiny

a sen tvůj starý.

 

Jak bílé plachty snů

jsou v modrém moři

a odlesk růžový tkví

na jich lemě -

Vysoko nebem plují oblaka

a stínem jen se letmo dotknou země.

 

Karel Babánek

1935


 

 

Hruboskalský značkovník

Parkoviště Pelešany - tahle značka k Valdštejnu nevede. Ale pokud nám jde spíše o občerstvení než o návštěvu hradu, taky se tudy k výčepu dostaneme!

Žlutá značka vede z parkoviště pod Hlavatici. Kdo chce projít celou vrcholovou trasu, tady se nabízí příjemná lesní a hlavně liduprázdná cesta.


Citát na rozloučenou: 

Poblíž Adamova lože se brání starší pán naléhání rodiny, aby vstoupil do jeskyně: "Jo, teď mě chcete mermomocí dostat do lože, zrovna teď, když pospíchám na pivo. A jak jsem chtěl včera ložírovat celej den u rybníka, tak jste mě hnali na Trosky!"

 

 

Hlavní stránka